Romi Grey

Autorka knihy Jmenuji se Orel

Romi Grey (pravým jménem Romana Šedivá) je začínající česká spisovatelka a ochránkyně zvířat.

Narodila se 21. července 1966 v Českých Budějovicích. 


,,Vše, co dělám, dělám ráda. Celý svůj život žiji na vesnici nedaleko Českých Budějovic. Ráda pozoruji krajinu a naslouchám všemu živému v ní. Mám ráda modlitbu, která za mě řekne vše: ,,Bože, dej mi klid mysli, abych přijímala vše co nemohu změnit, odvahu, abych změnila vše, co změnit mohu a moudrost, abych rozeznala jedno od druhého."  

Milí čtenáři, přeji vám krásné dny v plné síle. S úctou Romi Grey" 

Ondřej Smeykal

Ilustrátor knihy Jmenuji se Orel

Ondřej Smeykal je český výtvarník a muzikant, profesionální hráč a průkopník hry na australský domorodý nástroj didgeridoo a elektrodidgeridoo. Narodil se 19. prosince 1975 v Sušici.

,,Kniha Jmenuji se Orel mne velmi pobavila a také stihla doručit poselství o životě zvířat, která bývají skrytá za zdmi velkochovů a mnohdy si je nedokážeme představit jako domácí mazlíky. Možná že Orel dokáže přispět ke změně jejich často nelehkého života (Pokud byste měli pocit, že se tímto tématem chcete zabývat hlouběji, zde můžete nalézt více informací: www.slepicevnouzi.cz).
Orlíkova dobrodružství jsem si rád představoval. Od toho už byl jen krok uvést v život jejich obrázkovou podobu. Vlastně musím ORLÍKOVI PODĚKOVAT, ŽE MNE ZAS PŘIVEDL KE KRESLENÍ, KTERÉ MI MOC CHYBĚLO!
Nakladatelství Kniha.je, v čele s Karlem Svobodou, se rozhodlo knihu vydat. Je určená dětem všech věkových kategorií, dle mne zejména ranným čtenářům s rodiči (či učiteli), kteří si rádi společně čtou." 

https://www.smeykal.com/cz/zobrazeni-zpravy-z-newsletteru/52/91/

Proč jsem napsala knihu Jmenuji se Orel?

Mé rozhodnutí napsat knihu přišlo skoro hned po tom, co jsme si s několika přáteli koupili vynesené slepičky z velkochovu. To, co jsem tam viděla, slyšela a cítila, mě velice zasáhlo. Přemýšlela jsem o tom, co mohu udělat já jako jednotlivec mimo organizace na ochranu zvířat, která na nelehký život hospodářských zvířat upozorňují a snaží se ho změnit.

Svou vizi o napsání příběhů, které se u nás odehrávaly, jsem vyprávěla Ondřejovi Smeykalovi, z kterého se skoro okamžitě stal ilustrátor. Ačkoliv jsme ani jeden neměli zkušenost, jak se taková kniha tvoří, rozhodnutí bylo jasné. S Ondrou nás spojoval pocit, že i když to neumíme, vytvoříme maketu knihy a dovolíme Orlíkovi roztáhnout křídla, aby vyprávěl ve svých příbězích o lásce a soucitu. Po vytvoření makety mělo vše rychlý spád. Měli jsme velké štěstí na vydavatelství KNIHA.JE v čele s Karlem Svobodou. Hned jak naši maketu koncem června 2019 viděli a přečetli si ji, rozhodli se knihu vydat. Díky vydavatelství KNIHA.JE dnes už vím, že z naší slepice bude slepice mezinárodní. Pracuje se na překladech.   

Kde můžete knihu koupit?

Knihu si můžete objednat na následujících stránkách:


Ukázka z knihy

Jak se mi začala zapalovat lýtka

U lidí to prý znamená, že když se zapalují lýtka, chlapec nebo dívka začnou tak usilovně na někoho myslet, i když to nikdo konkrétní být nemusí, že se v nich zapálí raketový pohon a rozpálí se pro lásku a dobrodružství. 

Jako slepičího naháče mne přes plot začal okukovat bažant Béda. Bažant Béda byl kus. Být kus v lidské řeči znamená být velice krásný, chytrý a žít život, který druzí obdivují. Lýtka, která za normální situace jsou svaly na noze, se mi začla prohřívat. Trochu mě to překvapilo. To teplo od nohou a né od hlavy. Když instinkt zavelí, rozum jde stranou. Byla to láska. Dny byly zas dlouhé.

Obrostla jsem peřím. Když jsem byla na vrcholu své krásy a peří se mi na slunci lesklo jako stovky zrcadel, přišel na návštěvu sousedů kohout Jenda. Jak se tak v tom světle naparoval, vzpomněla jsem si na slova, že kohout také znamená v lidské řeči mimo jiné i účes, zvaný číro. Když si mne kohout Jenda všiml, bylo to jako v romantickém filmu. Dlouhé pohledy a významná nadechnutí. Lýtka mi hořela. Byla to láska. Dny byly zase dlouhé. Roztahuji křídla a letím pozdravit sousedovic kohouta Jendu.