U lidí to prý znamená, že když se zapalují lýtka, chlapec nebo dívka začnou tak usilovně na někoho myslet, i když to nikdo konkrétní být nemusí, že se v nich zapálí raketový pohon a rozpálí se pro lásku a dobrodružství. Jako slepičího naháče mne přes plot začal okukovat bažant Béda. Bažant Béda byl kus. Být kus v lidské řeči znamená být velice krásný, chytrý a žít život, který druzí obdivují. Lýtka, která za normální situace jsou svaly na noze, se mi začla prohřívat. Trochu mě to překvapilo. To teplo od nohou a né od hlavy. Když instinkt zavelí, rozum jde stranou. Byla to láska. Dny byly zas dlouhé.
Obrostla jsem peřím. Když jsem byla na vrcholu své krásy a peří se mi na slunci lesklo jako stovky zrcadel, přišel na návštěvu sousedů kohout Jenda. Jak se tak v tom světle naparoval, vzpomněla jsem si na slova, že kohout také znamená v lidské řeči mimo jiné i účes, zvaný číro. Když si mne kohout Jenda všiml, bylo to jako v romantickém filmu. Dlouhé pohledy a významná nadechnutí. Lýtka mi hořela. Byla to láska. Dny byly zase dlouhé. Roztahuji křídla a letím pozdravit sousedovic kohouta Jendu.
Romi Grey - autorka knihy Jmenuji se Orel
Vše, co dělám, dělám ráda. Celý svůj život žiji na vesnici nedaleko Českých Budějovic. Ráda pozoruji krajinu a naslouchám všemu živému v ní. Mám ráda modlitbu, která za mě řekne vše: ,,Bože, dej mi klid mysli, abych přijímala vše co nemohu změnit, odvahu, abych změnila vše, co změnit mohu a moudrost, abych rozeznala jedno od druhého."
Mé rozhodnutí napsat knihu přišlo skoro hned po tom, co jsme si s několika přáteli koupili vynesené slepičky z velkochovu. To, co jsem tam viděla, slyšela a cítila, mě velice zasáhlo. Přemýšlela jsem o tom, co mohu udělat já jako jednotlivec mimo organizace na ochranu zvířat, která na nelehký život hospodářských zvířat upozorňují a snaží se ho změnit.
Svou vizi o napsání příběhů, které se u nás odehrávaly, jsem vyprávěla Ondřejovi Smeykalovi, z kterého se skoro okamžitě stal ilustrátor. Ačkoliv jsme ani jeden neměli zkušenost s tím, jak se taková kniha tvoří, rozhodnutí bylo jasné. S Ondrou nás spojoval pocit, že i když to neumíme, vytvoříme maketu knihy a dovolíme Orlíkovi roztáhnout křídla, aby vyprávěl ve svých příbězích o lásce a soucitu. Po vytvoření makety mělo vše rychlý spád. Měli jsme velké štěstí na vydavatelství KNIHA.JE v čele s Karlem Svobodou. Hned jak naši maketu koncem června 2019 viděli a přečetli si ji, rozhodli se knihu vydat. Díky vydavatelství KNIHA.JE dnes už vím, že z naší slepice bude slepice mezinárodní. Pracuje se na překladech.
Máte dotazy k mé práci? Neváhejte a nechte mi vzkaz. Budu ráda za vaše nápady, připomínky, pozdravy, ale třeba i za pozvání na besedu či autorské čtení.
Knihu si můžete objednat na následujících stránkách:
Vidlák v doudlebském nářečí znamená malý nežid nebo vřed. V angličtině zase redneck doslova znamená spálený krk. Mívají ho zemědělci jako znamení, že slunce na ně usilovně praží a k nátěru ochranným krémem u nich nedochází. U nás ve vesnici jsou lovci a sběrači. Někdo loví mouchy, někdo sbírá houby. U lidí platí, že někdo má rád...
I takový den my slepice můžeme zažít. Někdo by mohl říct, že když je situace vyhrocená a je to jako když hážete hrách na zeď, v takový den se musí něco stát. Možná to někdo znáte. Je to takový den, že se i suchá větev zazelená. V knize knih je psáno: ,Kdo má uši k slyšení tak slyší.' Já myslím,...
U slepic platí: Chceš-li mít plány, pověz to pro zasmání slepicím. Byl leden třicátého a mladá hnědá hedvábnička s hlavou černou jako uhlí a chlupatým kožíškem jako plyšová hračka, zasedla na 2 vajíčka. Ani důrazné vysvětlení naší paní, že není jaro a jejím dětem bude zima, nezabralo. Dalo by se říct, že hedule byla umanutá a usmyslela si, že je...
Někdy se stane, že okolnosti toho, když vás někdo neocení, způsobí to, že chcete být pro svět tak moc nepostradatelní, že narostete až na půdu. A z té se špatně dostává dolů. To jsme zjistili jako slepičí družina, když se v našem výběhu ukázal staronový vejtaha. Byl to zdrobnělý kohoutek Emu. Když na neklid v naší slepičí partě upozornilo dítě...
Někdy od lidí slýcháme, co je v jejich životě nového nebo zajímavého. Dnes jsme se dozvěděli, že Vilík chodí už nějaký čas do lesní školky. Zaujalo nás vyprávění lidí o tom, jak se Vilík těší na své kamarády a k jakému vítání dnes ráno došlo. ,,Vilík přijel!'' volaly děti ve školce. Některé děti za radostného poskakování volaly: ,,A vyrostl...