Je to marný, je to marný, je to marný

I takový den my slepice můžeme zažít. Někdo by mohl říct, že když je situace vyhrocená a je to jako když hážete hrách na zeď, v takový den se musí něco stát. Možná to někdo znáte. Je to takový den, že se i suchá větev zazelená. V knize knih je psáno: ,Kdo má uši k slyšení tak slyší.' Já myslím, že by se hodilo říct i to, že kdo má oči k vidění, tak vidí. Někdy to v životě drhne. Vy máte spát a nespíte. Ve škole máte mlíkovou polívku a to je blé, i když se to o jídle říkat nemá. Protože děti v Africe, co by za ní daly. Tam dětem rodiče, když mají hlad, říkají že chleba šel spát, ať už taky spinkají. Prostě starosti světa ze všech stran. A na nás slepice tím pádem nikdo zvědavý není. Pak se stane, že je svátek svatého Jana. Nad loukou jsou vidět světýlka. To svatojánské mušky zaslechly volání rodu a díky vysoké trávě, kterou jim lidé nechali neposečenou, se odehrává zázrak. Lidi se zastaví a vzpomenou si, že v takovémto světě chtějí žít. V takový večer kolem sebe pocítíte, co je jemné, a když nastražíte uši, tak uslyšíte i trávu růst.